Když se dítě naučí číst, otevírá se mu nový svět. Vybrat knihu, do které se pustí samo, ale není vždy jednoduché. Příliš dlouhý příběh ho může odradit, zatímco kniha vybraná jen podle věku ho nemusí zajímat. Jak najít takovou, ke které se bude chtít vracet?

Začněte tím, co dítě baví

Má doma malého nadšence do dinosaurů, vesmíru nebo zvířat? Právě jeho zájem je nejlepší vodítko. Kniha o oblíbeném tématu může dítě přitáhnout i ve chvíli, kdy je pro něj čtení ještě namáhavé.

Nemusí jít hned o klasický příběh. Některé děti raději sáhnou po komiksu, jiné po knize plné zajímavostí nebo krátkých příhod. Důležité je, aby měly chuť zjistit, co se skrývá na další stránce.

Otevřete knihu uprostřed

Obálka může zaujmout, ale o tom, zda se bude dítěti dobře číst, napoví až pohled dovnitř. Vyberte společně jednu běžnou stránku. Je na ní dost místa mezi řádky? Pomáhají obrázky sledovat děj? Dokáže dítě přečíst několik vět, aniž by se muselo zastavit u každého slova?

Pokud je čtení jedné stránky velká dřina, může kniha ještě chvíli počkat. Neznamená to, že na ni dítě nemá. Třeba si ji zatím rádo poslechne od vás a samo se k ní vrátí později.

Krátký úspěch potěší víc než dlouhé trápení

Pro první samostatné čtení bývají příjemné knihy s kratšími kapitolami, srozumitelným dějem a častými ilustracemi. Dítě může přečíst jednu část a mít dobrý pocit, že něco dokončilo. Zítra se pak snáz pustí do další.

Počet stran proto nemusí být hlavním měřítkem. I silnější kniha může fungovat, pokud je rozdělená do krátkých příběhů. A tenká knížka může být obtížná, když obsahuje dlouhé věty a drobné písmo.

Nechte dítě rozhodovat

V knihovně nebo knihkupectví zkuste vybrat dvě či tři vhodné možnosti a poslední slovo nechte na dítěti. Možná si zvolí jinou knihu, než byste vybrali vy. Pokud ho ale láká, je to dobrý začátek.

Není potřeba trvat ani na tom, aby každou rozečtenou knihu dočetlo. Někdy příběh jednoduše nesedne. Je lepší hledat další než proměnit společný čas s knihami v povinnost.

Čtěte dál i spolu

To, že dítě zvládne číst samo, neznamená konec večerního předčítání. Můžete se střídat po odstavcích, společně si prohlížet ilustrace nebo si každý číst svou knihu vedle sebe. Dítě tak má prostor zkoušet to samostatně a zároveň ví, že se může zeptat, když něčemu nerozumí.

První samostatně přečtená kniha nemusí být velké literární dílo. Stačí, když dítě zaujme a na konci si řekne: „Co bych si mohl přečíst příště?“